Hrudní páteř se skládá z dvanácti obratlů, na ně napojených žebrových párů a hrudní kosti (sternum). Mezi žebry se nachází příčné mezižeberní svaly, podílející se na zvedání a klesání žeber při dýchání. Zespoda je hrudní koš od břicha oddělený bránicí (hlavní dýchací sval) Při nádechu se bránice snižuje dolů k pánvi. Při přílišném zakulacení zad (kyfoze) se snižuje pohyblivost žeber a hrudní páteře, dýchání je omezené. To se negativně projevuje i na činnosti srdce a krevního oběhu. Stejně tak mohou plochá, strnulá záda omezovat dynamiku dýchání a pohyblivost hrudníku.
Ztuhlý, nepružný hrudník nemá schopnost se dynamicky přizpůsobovat. Oba nedostatky (kulatá i plochá záda) vyžadují vyrovnávací mechanismy od krční a bederní části páteře. Dochází k jejich chronickému přetížení a dýchání je omezené.
Zajímavá je souvislost mezi psychickými a fyzickými procesy. Např. stres má vliv na hloubku dýchání, hlavně nádechů. “Tají se mi dech, sotva dech popadal, je mi úzko, že se ani pořádně nemůžu nadechnout.…”Kyfoza prozrazuje podvědomé : ” Nechci být nápadný, vyzývavý,, raději se držím v pozadí….” Strnulá rovná záda svědčí o neoblomnosti, pevnosti a přísnosti. Chybí jim jakkákoli přirozená a dynamická schopnost se přizpůsobit. Této oblasti je přiřazena čakra srdce.
Vzhledem k tomu, že většina lidí vykonává sedavé zaměstnání trpí v důsledku toho na zkrácení předních skupin svalů a zadní svaly jsou oslabené a v důsledku toho jsou meziobratlové ploténky pod tlakem.
I v těchto případech pomáhá joga.Postižené svaly se napínají, posilují, cvičí se vnímání těla a dechu. To znamená, že při pohybu páteře (flexe, extense, rotace a laterální flexe) zase dostávají žebra a žeberní klouby větší prostor pro pohyb, upravuje se svalový tonus, dýchání se prohlubuje a je účinnější.